zprávy

জুলিয়ান অ্যাসাঞ্জ তার আইনজীবীদের জামিন চেয়ে লন্ডনের আদালতে পৌঁছেছেন

Hongkongská policie zatkla více než 50 nejvýznamnějších aktivistů za demokracii ve městě i mimo něj za údajné porušení kontroverzních bezpečnostních zákonů.

Středeční krok představuje největší zákrok od loňského roku, kdy Peking zákon přijal. Souviselo to s neformálním, individuálně organizovaným hlasováním o výběru kandidátů opozice pro legislativní volby v červenci 2020, které bylo později odloženo.

Pro první důkaz tohoto paradoxu stačí strávit reakci amerických torpédoborců Iráku (omlouvám se, osvobozených) na zprávu o milosti Donalda Trumpa pro čtyři nájemce (aka Grants) usvědčené z vraždy. 1 Iráčan se dvěma dětmi na náměstí.

Redaktor New York Times napsal, že i když je milost myslitelná, není to jasné jen kvůli jejich „pohrdání“ a „zvědavosti“, ale také dokazuje, že

Assangeovi právníci požádají, aby byl dočasně propuštěn z nejbezpečnějšího vězení Belmarsh v jihovýchodním Londýně.

49letý Belmars, australský státní příslušník, byl zadržen na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, protože byl v roce 2019 zatčen za porušení kauce v samostatném případu vydávání se Švédskem.

Po Barrytově verdiktu v pondělí požadovali Assangeovi příznivci jeho okamžité propuštění.

Assangeovi právníci požádají, aby byl dočasně propuštěn z nejbezpečnějšího vězení Belmarsh v jihovýchodním Londýně.

49letý Belmars, australský státní příslušník, byl zadržen na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, protože byl v roce 2019 zatčen za porušení kauce v samostatném případu vydávání se Švédskem.

Po Barrytově verdiktu v pondělí požadovali Assangeovi příznivci jeho okamžité propuštění.

Když popsal svůj verdikt, Barritser uvedl, že Assange několikrát z vězení zavolal samaritánského sebevražedného atentátníka.

Američtí úředníci obvinili Assangeho ze 17 případů úniku důvěrných amerických vojenských záznamů a diplomatických kabelů před více než deseti lety v rámci „výpočtu soukromí a zneužití počítače“ WikiLeaks.

Obvinění vedou k maximálnímu trestu 175 let vězení.

Assangeovi právníci tvrdili, že soudní proces proti němu byl politicky motivovaný a byl používán administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa jako součást pokusu o zastrašení oznamovatelů a novinářů.

Tvrdí, že Assange jednal legálně tím, že odhalil protiprávní jednání USA ve válkách v Afghánistánu a Iráku, které odkazují na ochranu svobody projevu zakotvenou v Evropské úmluvě o lidských právech.

Advokát argument ve svém rozhodnutí odmítl, ale uvedl, že nemůže schválit vydání Assangeho z důvodu „podstatného“ rizika sebevraždy v nejbezpečnějším americkém vězení.

Vincent z RSF se obával, že Assangeovo uvěznění ve Velké Británii bude i nadále „ovlivňovat“ svobodu médií, protože kritizoval jádro pondělního verdiktu.

„Naše znepokojení spočívá v tom, že rozhodnutí [pondělí] zaměřit se výhradně na problémy duševního zdraví a být přísní vůči rizikům vůči této politice, ze stejného důvodu otevřelo cestu k další spravedlnosti.“

Američtí prokurátoři uvedli, že byli z rozhodnutí „extrémně zklamaní“ a budou nadále usilovat o Assangelovo vydání.

Nyní se připravují na odvolání proti verdiktu u londýnského vrchního soudu, což je krok, který by měl podle Assangeho případu vést u soudu několik měsíců.

Nakonec mohou rozhodnout Nejvyšší soud Spojeného království a Evropský soud pro lidská práva.

„Silný základ“ pro kauci

Assangeův právní tým uvedl, že po pondělním rozhodnutí má „silné důvody“ pro kauci.

Na konci slyšení se jeho právníci pokusí dokázat, že není uprchlík.

Přesvědčování soudu je však pro ně obtížnou výzvou, protože Assange byl již propuštěn na kauci.

Assange byl propuštěn na kauci v roce 2010 poté, co byl zatčen v Londýně na základě obvinění ze sexuálního útoku.

V roce 2012 Nejvyšší soud Spojeného království rozhodl, že by měl být pro obvinění vydán do Švédska. Krátce nato se však objal na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, vyhnul se kauci a hledal tam útočiště.

A v květnu 2019 byl za porušení zákona o kauci odsouzen na 50 týdnů vězení.

V listopadu 2012 Švédsko zrušilo vyšetřování sexuálních delikventů, devět let poté, co začaly právní problémy Assangeho poté, co byl na žádost švédských úřadů zatčen v Londýně.

V září 2019, kdy skončil jeho 50týdenní trest, mu bylo řečeno, že bude kvůli své „historii na útěku“ uvězněn za jeho možné vydání.

K dnešnímu dni strávil v Belmarsu více než 90 týdnů.

Na slyšení v březnu tohoto roku mu byla odepřena kauce.

V té době jeho právníci tvrdili, že je ve „vysokém riziku“ kvůli vypuknutí COVID-19 v Belmarsh kvůli základnímu zdravotnímu stavu, včetně osteoporózy.

Očekává se, že Assangeův právní tým se bude znovu zabývat situací v Belmarsu během středečního slyšení, které přichází uprostřed rostoucí míry infekce COVD-19 ve Velké Británii.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *